interkulturní komunikace a jednání). Zabývá se analýzou psychických pod–

mínek, procesů a účinků lidského prožívání a chování v situacích, které lze

označit za zvláštní či hraniční a v nichž se střetávají jedinci z různých kul–

tur. Jiní autoři nedělí dvě výše jmenované disciplíny tak striktně a jako sou–

borný pojem používají právě interkulturní, mezikulturní psychologii či psy–

chologii mezi kulturami.

Hofstedovy kulturní dimenze

Je samozřejmě obtížné vybrat nejvýznamnější výzkumy kultur, ale

v každém případě dva následující představitele holandského původu nelze

v přehledu opomenout. Je nutné také poznamenat, že výzkumy probíhaly

v prostředí organizací, a proto je také třeba opatrnosti při převádění výsled–

ků na celé národní kultury.

Hofstedův výzkum vychází z předpokladu, že národní kulturní diferen–

ce jsou stabilní a nekonvergentní. Tento společenský mechanismus „dovo–

luje udržení stability v kulturních vzorcích mezi více generacemi“ (Hofstede,

1984, str. 22). Hofstedův výzkum je bezesporu jeden z nejvýznamnějších or–

ganizačních výzkumů národních kultur, který vyplnil vakuum v mezikul–

turním komparativním výzkumu.

Výzkum probíhal ve čtyřiceti zemích světa, účastnilo se ho sto šestnáct

tisíc respondentů z šedesáti čtyř národních poboček společnosti IBM a byl

prováděn ve dvou fázích ­ v letech 1967–1969 a 1971–1974. Data byla sbí–

rána na všech úrovních organizace, od nejnižších po nejvyšší. Administra–

ce dotazníku, který obsahoval celkem sto padesát otázek (šedesát otázek se

týkalo hodnotových orientací), byla zaznamenávána v příslušném národním

jazyku, celkem se jednalo o osmnáct rozdílných jazyků světa. 

Na základě sebraných dat byl každé zemi přiřazen index, který vyjadřo–

val míru, v jaké se daná dimenze v kultuře vyskytuje (mezi 0 a 100). Hof–

stede rozeznává u kultury čtyři univerzální kategorie: kategorii mocenské–

ho odstupu, kategorii vyhýbání se nejistotě, kategorii individualismus

versus kolektivismus a kategorii maskulinity versus feminity. Podrobný

přehled popisu faktorů určujících jednotlivé dimenze lze např. v odborné li–

teratuře nalézt v Hostedově pojednání (1980). 

Mocenský odstup (power distance) „indikuje, do jaké míry společ–

nost akceptuje fakt, že je moc v institucích a organizacích nerovnoměr–

ně rozložena“ (Hofstede, 1980, str. 45). Míru mocenského odstupu zná–

63